Pije vašemu koni krev letní hmyz? A pije vám to krev? Možná je čas vyhlásit válku. A když chcete vyhlásit válku, musíte nejdříve poznat svého nepřítele. Úspěšný boj chce jinou strategii proti ovádům a jinou třeba proti třeba mouchám.
Otravný hmyz můžeme rozlišit na dvě skupiny:
Bodavý hmyz
- Bodnutí bývá často bolestivé.
- Hmyz vpraví do krve sliny plné různých enzymů a chemických látek, které vyvolávají svědění, zánětlivé nebo alergické reakce.
- Protisrážlivé látky ve slinách bodavého hmyzu způsobí, že z rány ještě několik minut vytéká krev a vzniká tak vstupní brána infekcím, vyvolaným běžnými bakteriemi z okolního prostředí.
- Bodavý hmyz je často součástí vývojového cyklu četných parazitů, bakterií a virů, jež se tak při bodnutí dostanou do těla hostitele.
- Může ale přenášet různé patogeny „jen“ mechanicky, čili při sání na jednom zvířeti je nabere a do jiného zvířete je „vypustí“.
Nebodavý hmyz
- Sedání na nozdry, okolo očí, do uší nebo kdekoli po těle koním vadí a rozrušuje je.
- Hmyz na svém těle přenášejí celou řadu dalších patogenů, které se tak dostanou na citlivá místa (například do očí, do ran) a vyvolají tam záněty, infekce či další poškození.
Komáři
Komáři jsou malý dvoukřídlý hmyz, obvykle měřící 3 – 16 mm a vážící 2 až 2,5 g. Jak sameček, tak i samička, se živí primárně rostlinným nektarem, avšak po oplodnění samičky sají krev, kterou potřebují k dozrání vajíček. Jednotlivé sání krve trvá 1 – 3 minuty, pokud je samička vyrušena, saje znovu na jiném hostiteli, což hraje velkou roli při přenosu nemocí.
Komáři jsou špatnými letci, lépe jim je v závětří, kde se s jejich lehoučkými tělíčky vánek tolik necvičí. Komáři se líhnou v zaplavených prohlubních a stojatých vodách, některé druhy se líhnou v rybnících, jezírkách a velkých loužích. Obecně larvy potřebují k vývinu stojaté nebo pomalu tekoucí vodu. Takže jestli vás trápí komáři, porozhlédněte se, kde se berou. Třeba ten rybníček u výběhu… co do něj nasadit ryby, které by se larvami komárů živily. Nebo raději břeh uzpůsobit jako vhodný biotop pro žáby?
Na komáry obecně dobře působí většina repelentů, takže i to může být řešení.
Muchničky
Muchničky jsou tmavé, asi 3 – 4 mm dlouhé mušky. Ano, jsou to přesně ty malé potvůrky, které sedají v „hroznech“ na spodek koňského břicha nebo na prsa. Jejich vajíčka jsou kladena do stojatých i tekoucích vod, ve vodě se rovněž kuklí. Samci se živí rostlinnými šťávami. Samičky sají krev teplokrevných živočichů a člověka. Štípnutí muchničkou může být velmi bolestivé a krev z ranky může vytékat i několik minut. Bodnutí muchničkou je obvykle velmi svědivé. Místo vpichu může být oteklé a svědit ještě několik dní po kousnutí.
Muchničky jsou bohužel velmi často odolné proti repelentům, respektive repelenty na muchničky působí jen krátce.
Ovádi
Ovádi, lidově nazývaní „hovada“, jsou střední až velký hmyz z čeledi ovádovití, s nápadnou hlavou a širokým zadečkem. Nenechají se odehnat a ve spojení s tím, že jsou rychlí a obratní letci, je těžké se jich zbavit. Pokud si vás vyberou za kořist jsou neúnavní a vytrvalí. Samci se živí nektarem, krev sají pouze samičky. Jejich kousnutí je bolestivé, svědivé a způsobuje otoky. Krvavá ranka a následné drbání bývá doslova branou pro kožní infekce.
Ovád hovězí je poměrně velký, asi 25 – 30 mm dlouhý, jeho křídla jsou průsvitná jednolitě šedě zbarvená. Napadá zejména skot nebo koně, zvláště pokud se pohybují. Ovádi totiž vyhledávají kořist na větší vzdálenost zrakem.
Bzikavka dešťová je nejhojnějším druhem ováda u nás, je velká jen okolo 10 mm, od ostatních druhů je rozlišitelná podle šedo-hnědě skvrnitých křídel. Bzikavky napadají jak zvířata, tak i lidi. Zdržují se hlavně u vody, v blízkosti mokřin, ale vyskytují se často i v podhorských a horských oblastech.
Repelenty před ovády příliš nechrání, lepší je mechanická ochrana. Zvláště pro ovády platí „černobílé pruhy nejsou vidět“, takto výrazně maskovaných koní si téměř nevšímají.
Mouchy
Jako mouchy se označují zástupci řádu dvoukřídlí. Ti mají jen jeden pár blanitých křídel, druhý je zakrnělý. Na světě jich je asi stotisíc druhů, takže rozmanitost je na místě. Mouchy často kladou svá vajíčka do tlejícího materiálu, ideální je třeba trus, a vývoj larev trvá zhruba 14 dní. Takže odstraňovat trus z výběhů má svůj smysl. V našich krajinách nás nejčastěji trápí bodalka stájová.
Bodalka stájová je nejběžnější bodalka u nás, podobá se mouše domácí, ale je menší a na první pohled se odlišuje ostrým dopředu směřujícím sosákem, kterým propichuje kůži a saje krev. Krev sají jak samičky, tak i samečci. Bodalky stájové se zdržují v blízkosti stájí a jiných obydlí. Ochrana před nimi je jen obtížná. Nejen, že citelně bodají, ale stále krouží kolem své kořisti, vytvářejí kolem hlav koní doslova vířící hejna. Někdy usedají na koně, nejčastěji kolem očí a huby. Je to nepěkný pohled.
Repelenty proti bodalkám působí spíše omezeně. Užitečná je mechanická ochrana v podobě masek, třásní na hlavu a síťovaných dek na tělo.
Klíšťata
Klíšťata přenášejí celou řadu nebezpečných onemocnění nejen na lidi, ale i na zvířata. Například virovou klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. U koní nebo i psů se v posledních letech rozšířila také anaplazmóza (nebo také známá jako Ehrlichióza). S přisátými klíšťaty se nejčastěji setkáte na nohách nebo na hlavě. Zvláště na hlavě si klíšťata vybírají skrytá místa jako třeba v uších nebo mezi žuchvami, Tam se nejen špatně hledají ale i špatně odstraňují. Klíště bývá přisáté do kůže několik dní a velmi snadno vyvolá svědění a bolest, záněty kůže provázené otokem či tvorbou zatvrdlých zduřenin. Protože klíšťata číhají na své hostitele ve vysoké trávě a v keřích, rovnoměrně spasená nebo vysekaná pastvina nebude představovat ideální biotop pro klíšťata.
Repelenty, hlavně ty založené na bázi aromatických silic, klíšťata odpuzují docela dobře. Pokud už se klíště přisaje, základem zůstává ihned ho odstranit a ranku dobře vydesinfikovat.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.
